Štítky
Německo právě prochází pěknou krizí, zdá se. Jejich láska, jejich pýcha, jejich nejvyšší známka kvality ztratila důvěryhodnost. Volkswagen podváděl. Milión aut sešlo z výrobních linek s programem, který špatně měřil výši emisí. Schválil i ty, kde byly povolené emise překročeny. A to není dobře. To je špatně. Zákazníci, hledající kvalitu a ekologii, se cítí podvedeni.
Chudák zákazník
Chceme ušetřit. Ale víme, že někdy je výhodnější koupit kvalitu, která vydrží než každý rok nový výrobek. Chceme se chovat zodpovědně a ekologicky. Ale je to vůbec ještě možné?
Ptám se sama sobě, jak mohu rozpoznat kvalitu. Zéjmena u běžných elektrospotřebičů do domácnosti, v odívání a v potravinách. Jsem unavená snahou hledat ideál mezi cenou, kvalitou a ekologií. Mám pocit, že je to na chudáka zopovědného zákazníka někdy trochu moc. A navíc pochybná kvalita znamená i riziko pro naše zdraví!
Komu věřit
Kauza německých aut je dobrý příklad. Určité značky jsou proslavené svou kvalitou. Ale kvalitu prověřuje čas. A právě čas nám někdy ukazuje, že kvalita se čas od času snižuje.
Například bio výrobky pro velké řetězce supermarketů. Je to skutečně BIO? Řetězce mají totiž možnost použít své lobby a snížit nároky na kvalitu bio … a takových případů, o kterých se zákazník nedozví nebo dozví pozdě, je mnoho.
Moje řešení
Řešení nebo polořešení mám dvě.
- Informuji se. Před koupí například rychlovarné konvice procházím recenze na internetu. Ovšem i to je ošemetné, protože je možné, že recenzované výrobky si dobré recenze zaplatili (ano, četla jsem o takových kauzách a určitě jim budu věnovat článek!).
- Kupuji lokálně. Oblečení a potraviny se snažím kupovat české. Potraviny nejlépe od místních výrobců. Když nejsem spokojená, aspoň vím, kam adresovat své výtky a přípomínky. Myslím si, že diskuze klient – výrobce je důležitá. Pokud ovšem výrobce naslouchá …